Bangkok 01.06.2013

V hotýlku Baan Hualampong je ubytovaný starší pár z NZ, docela náhoda, cestovali po Evropě několik měsíců, mohl jsem si s nimi popovídat zasvětceně o jejich zemi, také je zde ubytovaný novinář, starší pán dopisující do The New York Times, který žil dlouhou dobu v Chiang Mai a celkově v Thajsku, ten má zkušený pohled na zdejší  kulturu, dobře se poslouchal, údajně se to tady za třicet let hrozivě změnilo, globalizace a s ní spojené vymoženosti vyspělé části světa až moc ovlivňují život zdejších obyvatel. Já mám jen pohled turisty, který tuto zemi poznal z rychlíku, ale i tak je to pro mě jak z jiné planety.

Využil jsem pobytu v čínské čtvrti k návštěvě blízkého  parku Lumphini, je tam několik jezírek, zeleň je bujná s hromadou stromů vytvářejících ostrý kontrast se zástavbou výškových budov obklopujících park, ten posiluje zpěv opeřenců, schovaných v zeleni, park byl plný lidí, někteří cvičí Taiči, Jógu, někteří  jen běhají a někteří cvičí něco, co ani nedokážu pojmenovat, jedna důchodkyně měla kabelku pověšenou na stromě u jezírka a protahovala se takový způsobem, že bych se zlomil v půlce, ještě celkem ucházející teplota přes noc a ráno pohybující se kolem 28 stupňů je důvodem pro to, že je zde možné sportovat hlavně ráno.

Kousek od parku se nachází menší nemocnice, jejíž součástí je Snake Farm, odebírá se tam hadům jed a vytváří protijed, jedna část je vyčleněná pro turisty, ale bylo brzy ráno, tak tam nikdo nebyl, jen dvířka měl pootevřené pracující zahradník,, no nic” řekl jsem si ,,když tak mě někdo vyhodí” a už jsem byl uvnitř očumovat hady umístěné ve venkovních jakoby zčásti prosklených bazéncích, neměl jsem z nich úplně dobrý pocit, ale zajímavý pohled, cestou od hadů mě potkal zahradník a já dělal jakoby nic a v pohodě.

Po zbytek dne mě udivoval život v tomhle velkoměstě, nachodil jsem spoustu kilometrů a několikrát se projel lodní dopravou nahoru a dolu po řece, život tady je v ostrém rozporu se životem na Novém Zélandu majícího vše pod kontrolou, tady v Bangkoku nemáte pod kontrolou ani to, jestli přejdete ulici, v každém koutě se je na co dívat i obdivovat, u nádherně kvetoucího stromu leží žebrák bez nohy, hned vedle je stánek s jídlem, o kus dál se prohánějí párek potulných psů a ve stejnou dobu dva mniši čekají na odvoz. Jenom si musím zase zvyknou na zdejší teploty, kolem poledne mohlo být kolem 38 stupňů a jasná obloha…

Zde je odkaz na fotky adam591.rajce.idnes.cz/Bangkok_01.06.2013/