Bali – Mount Batur, Singaraja a okolí 20-21.06.2013

Mount Batur a okolí 20.06.2013

Zase sopka, tahle je od mého hotelu sedmdesát kilometrů daleko, problém je v tom, že monopol na výstupy na sopku má agentura  HPPGN zajištující hodně drahé průvodcovské služby, asi si trochu podmázla místní úřady, žádný jiný průvodce, který nespadá pod tuhle společnost na sopku nemůže. Turisty pokoušející se vystoupit bez průvodce zastrašují lidé z agentury a v některých případech brání i výstupu na sopku. Zase to tak vysoký kopec není, jen 1717 m nad mořem, takže pro mě varianta bez průvodce.

Z hotelu jsem vyrážel v pět, abych měl šanci zastihnout vrchol bez mraků, většinou se dopolko přiženou na hory mraky a zůstanou tam až do večera, s motorkou jsem uháněl dost rušnou dopravou už takhle brzo ráno. Zlákal mě nejdříve stánek po cestě, tam jsem se nacpal opět rýží s kupou něčeho okolo, tolik rýže jako v Indonésii jsem nikdy nesnědl, mám rýži k snídani, k obědu a k večeři, občas udělám změnu a dám si nudle, ale mají je málo kde. Další zastávka po cestě byla v chrámu Pura Ulun Danu Batur, je rozlehlý a bez sarongu mě tam nechtěli pustit, sarong je kus látky omotaný kolem pasu, je to místní zvyk, musel jsem si jeden koupit v nedalekém obchodu, vypadám v tom jako šeredná princezna, ale chrám za to stál.

Podle navigace jsem si to namířil co nejblíže k sopce mezi políčka, aby mě místní mafiáni z agentury neměli možnost udělat něco s motorkou, nebo tak, dojel jsem,  co to šlo po polních cestičkách , motorku jsem zaparkoval vedle motorek farmářů pracujících na políčkách, je to taková šunka, takže se mezi nima ztratila. Výstup na sopku mě trval dvě hodiny, chatku průvodců pod vrcholem jsem obešel a zamířil si to až nahoru, vrcholek byl opuštěný, jenom jeden místnák v hegeš stánku, tam jsem si dal čaj a pokecal s ním a hejno opic, sopka zase takový zázrak není, viděl jsem hezčí, moc dobrý pocit jsem z ní ale neměl, kolem celého kráteru tam z různým míst čmoudí, je dost aktivní, v minulém století několikrát vybuchla, obrovské pole sopečného popela je možné z vrcholu vidět, jezdí tam zhusta nákladáky pro popel, v okolí sopky je všude popela až dost, po obejití kráteru mě stezka dovedla zase zpátky k motorce.

Zpátky jsem si to naplánoval skrz vesnice k moři a zpátky do hotelu, ještě u jezera Batur byl moc hezký chrám Pura Ulun Danu Batur, probíhal tam zrovna obřad, bavilo mě to pozorovat, chrám byl bez turistů jen s několika lidmi ustrojenými do tradičního oblečení, pak se cesta, lépe řečeno kamenito-díratá šílenost ubírala až k moři, od moře to bylo v pohodě až k hotelu.

Zde je odkaz na fotky adam591.rajce.idnes.cz/Oblast_Gunung_Batur_20.06.2013/

Singaraja a okolí 21.06.2013

Po ránu se mě nic moc nechtělo, vstávám brzo, tam mě to táhlo na pobřeží na východ slunce, byl tam klídek, ve stánku jsem si dal čaj a po snídani v hotelu-zase rýže mě v hlavě vrtalo, jak se dostanu na další místo na Bali, chci jet někam na jihovýchod, terminál busů a bem je tři kiláky od města, motorkou jsem tam byl za chvilku, pojedu zítra ráno busem směr Bangli a odtamtud asi bemem někam směr Semarapura, nebo Padangbai, tam si na pár dnů seženu ubytování. Z terminálu se mě chtělo do hor, jsou kousek od pobřeží, postranní uličky se dají motorkou projet, ale na auto to není, občas je na cestě chatrný, úzký mostek z bambusu, na který mám strach jet i s motorkou, díry na cestičkách připomínají krátery po minách, v místech, kde protéká řeka se asfalt ztratí, asi ho dal do pryč silný proud při záplavách a následuje většinou již zmíněný bambusový mostek.  Několikrát mě upoutala nějaká zajímavost kolem cesty, několik chrámů po cestě, na delší dobu jsem si udělal jenom zastávku v botanické zahradě, tam jsem strávil dvě hodiny, pak se přihnala přeháňka a já se odehnal zpět do hotelu, zrovna sedím v hospůdce s výhledem na moře, zítra zase stěhování a busem do pryč…

Zde je odkaz na fotky adam591.rajce.idnes.cz/Singaraja_a_okoli_21.06.2013/