Auckland-Bangkok 30-31.05.2013
Sedím si v letadle z Taipei do Bangkoku ve výšce 11.000 m nad mořem, letíme rychlostí 955km za hodinu, napadají mě čerstvé, nostalgické myšlenky na Nový Zéland, které se skládají ze střípků mozaiky poskládané z jednotlivých dojmů - zelené kopečky porostlé travou, vysoké hory, pohled na sousední sopku ve výšce 2000 m, východ slunce z oceánu, vlny divoce se rozrážející o skaliska, partička NZ důchodců plná života a úsměvů na výletě, pohled na krásného Tereje z půl metrů s tázavým pohledem z očí do očí, pár Lvounů Novozélandských s mládětem na opuštěné pláži, boření nohou do písku na obřích dunách, atd..
Moje tříměsíční cesta po NZ byla naplánovaná jen v hrubých obrysech časového omezení a snahy vidět z této překrásné země co nejvíc a v hlavě jenom představu směru a logické návaznosti na počasí, to bylo vyjet z Aucklandu směrem na jich severního ostrova podél převážně východního pobřeží, přejet na jižní ostrov, ten projet kolem západního pobřeží až na úplný jih a zpět kopírovat východní pobřeží jižního ostrova, přejet na severní ostrov a podél západního pobřeží přejet až nad Auckland do oblasti Northland, tuto myšlenku se mě podařilo uskutečnit v praxi, konkrétnější cíle pro jednotlivé dny jsem plánoval ze dne na den, jsem na tento způsob plánování zvyklý z mé práce, kde mám taky vždy hrubou představu o plánu a jednotlivé dny ladím den dopředu. Měl jsem také naplánované nákup a prodej auta a to taky vyšlo.
Dovolím si tvrdit, že jsem viděl Nový Zéland z velké části a viděl jsem z něho víc než většina obyvatel Nového Zélandu za celý život. Hlavní a pro mě největší rozdíl mezi Evropou a Novým Zélandem vidím v chování lidí a přístupu k životu, na Novém Zélandu se žije volněji, svobodněji, je tam méně stresu, lidé jsou k sobě navzájem ohleduplní a respektují se navzájem, neměl jsem z nich pocit, že si závidí nové auto, novou sekačku, co si koupil soused, lepší práci atd., jak je to běžné v naší společnosti lpící jenom na materialismu v podobě nových LCD, aut, sekaček, Kamkoli jsem šel na výpravu do přírody, po nábřeží na maloměstě, kdekoli, každý vám rád s úsměvem poradí, prohodí pár slov, a nebo se na vás jen usměje, je to sice taková nicotnost, ale každopádně vás to naladí na stejnou vlnu. Je to také určitě dáno tím, že je to ostrovní země, při rozhovoru s jedním rodilým kiwákem z jihu jižního ostrova mě napadlo se ho zeptat, proč jsou u nich lidé tak v pohodě a dobře naladění a spokojení s vlastním životem, odpověděl mě , protože máme oceán”, kus pravdy na tom bude, při jízdě po NZ jsem měl pocit volnosti, nevázanosti. Příroda, to je kapitola sama pro sebe, obyvatelé NZ moc dobře vědí, že je to jejich největší bohatství, které si pečlivě chrání a opatrují, nabízí ode všeho něco, na severu severního ostrova subtropy s exotickým ovoce, sopky, vysoké hory se zasněženými vrcholky, džungli i lesy podobné naší krajině, čistý oceán a moře je všude kolem, ekonomickou vyspělost je vidět ve všech ohledech, životní úroveň i obyčejných lidí, pracujících rukama, jako je uklízečka, dělník je dobrá, pokud se někdo práce nebojí, tak má možnost i ze základního platu 13,50 NZD = asi 220 Kč na naše na hodinu ušetřit a žít spokojeně a rozhodně většina lidí má víc, než základní plat. Po rozhovorech s různými lidmi z NZ a ze zemí z celého světa, kteří NZ jenom navštívili, mě vychází rovnice, že je to v současnosti jedna z nejlepších zemí na světě pro život. Budu hodně vzpomínat…h
Let do Bangkoku s přestupy s Sydney a Taipei proběhl bez proběhl bez problémů, ubytování mám na tři dny v omšelém hotýlku v čínské čtvrti, ale má atmosféru, pak už letím na Jávu, je to pro mě trochu kulturní šok přiletět z NZ do Bangkoku, kde jde život jiným tempem, mám to tady moc rád.
Zde je odkaz na fotky adam591.rajce.idnes.cz/Auckland-Bangkok_30-31.05.2013/